Pokud je právní základ v pořádku a viník nehody je jasný, můžeme u jeho pojišťovny uplatnit nárok z povinného ručení. Nejjednodušší je nahlásit svůj nárok na infolince pojišťovny, kde můžeme rovnou objednat i technika, který přijde škodu zdokumentovat.
Přesahují-li náklady na opravu na první pohled obecnou cenu vozidla (tj. cenu vozidla na trhu v okamžiku těsně před nehodou), stanoví technik už při prohlídce škodu jako totální. Odškodnění je v tomto případě rozdílem mezi obecnou cenou vozidla a hodnotou využitelných zbytků. Ta se určuje zpravidla ve veřejné aukci (výjimkou jsou speciální vozidla, kde nelze předpokládat dostatečný počet dražitelů, a vozidla vrakovitého typu, kde by náklady na aukci převýšily její výsledek). Výsledek aukce je sdělen poškozenému ještě před likvidací spolu s kontaktem na dražitele (poškozenému je tedy tímto způsobem nahrazena cena využitelných zbytků).
V případě, že škoda není totální, má poškozený dvě možnosti – buď dodá fakturu za opravu, nebo odškodnění stanoví technik rozpočtem v Audatexu. Likvidace rozpočtem je vhodná spíše pro starší a méně hodnotná vozidla, která je poškozený schopen opravit svépomocí nebo v neznačkové dílně za nižší cenu.
Většina parciálních škod je likvidována dle faktury za opravu. Pokud je oprava provedena ve značkovém smluvním servise, pojišťovna garantuje proplacení nákladů v plné výši. V případě neznačkového servisu je ovšem možné, že by použitím nových náhradních dílů mohlo dojít k nadhodnocení opravy, v takovém případě může pojišťovna přistoupit k optimalizaci na základě opotřebení vozidla. Oprava ve smluvním servisu je tedy jednoznačně jistější varianta s předvídatelnějším výsledkem.
Dalšími běžně uplatňovanými nároky jsou odtah a náhradní vozidlo (dopravní náklady), které probereme v další kapitole.
Autor: Pavel Řeha
Zeptejte se na likvidaci pojistné události v diskuzním fóru na Po dálnici.cz.